Velikonoce jsou plné tradic a zvyků. Víte, jaká je jejich historie a odkud pocházejí?

Původ Velikonoc

Velikonoce nebyly vždy křesťanským svátkem, který sloužil a dodnes i slouží k připomenutí zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V minulosti je slavili především pohané, pro které symbolizovaly příchod teplého počasí, jara a znovuzrození.

Naši předkové během těchto svátečních dní navštěvovali hroby svých blízkých, aby si s nimi popovídali. Později začali zdobit domy kraslicemi a pomlázkami, což se stalo tradicí, která je oblíbená dodnes.

Mohlo by vás zajímat:

25 nejlepších receptů na velikonoční saláty a jiné pochoutky

Kdy jsou letos Velikonoce?

Na rozdíl od Vánoc nebo jiných větších svátků není datum Velikonoc přesně stanoven a každý rok se mění. Je totiž vázán na první úplněk, který následuje po jarní rovnodennosti. Letos připadla jarní rovnodennost na 20. březen, přičemž první úplněk po ní vychází na 13. dubna, což je neděle. Velikonoční svátky, tedy Velikonoční neděle, tak připadá na nejbližší následující neděli – 20. dubna.

Pro lepší přehled přikládáme data jednotlivých svátečních dní:

• Zelený čtvrtek – 17. dubna
• Velký pátek – 18. dubna
• Bílá sobota – 19. dubna
• Velikonoční neděle – 20. dubna
• Velikonoční pondělí – 21. dubna

Zdroj: Unsplash.com

Symboly Velikonoc

Velikonoce jsou spojeny s několika symboly. Většina z nich vychází z křesťanské víry a má hluboký význam.

K hlavním symbolům patří:

• Vajíčka – ukazují na nový život, nesmrtelnost, plodnost a zmrtvýchvstání. Během velikonočních svátků mají velmi důležitou roli – objevují se nejen jako jídlo na stolech, ale také jako výzdoba příbytků.
• Beránek – symbolizuje nevinnost a oběť Ježíše Krista. Během Velikonoc se tradičně připravuje sladká pochoutka ve tvaru beránka, která chutná podobně jako bábovka.
• Pomlázky a vrbové proutky – symbolizují obnovu a životní sílu. Šlehání by mělo přinést zejména zdraví, ale také krásu a mládí.
• Voda – naznačuje především očistu a obnovu. Věří se, že když se dívky na Velikonoční pondělí polijí, budou krásné a zdravé.
• Zajíc – má více významů. Někteří tvrdí, že je symbolem plodnosti a štěstí, jiní zase říkají, že ukazuje, jak je život krátký.
• Oheň ze svíčky – symbol naděje, světla a zmrtvýchvstání Krista. V sobotu se během jednoho z nejdelších obřadů zapaluje svíce s názvem paškál.
• Kříž – jde o symbol, který je pro věřící důležitý po celý rok. Připomíná oběť Ježíše Krista.

Mohlo by vás zajímat:

36 receptů na slané a sladké rolády, které si můžete připravit na Velikonoce

Tradiční jídla Velikonoc

Jedním z hlavních symbolů Velikonoc jsou určitě i chutná a sytá jídla. To, co se objevuje na stolech, se výrazně liší zejména podle kraje, odkud pocházíte. Následně mají na vše vliv i různé rodinné zvyky, které se dědí z generace na generaci.

Obecně platí, že na Zelený čtvrtek se podává něco zeleného, co přinese zdraví. Nejoblíbenější je špenát s vařenými bramborami.

Během Velkého pátku mnozí dodržují přísný půst. To znamená, že jídlo konzumují jen třikrát denně, přičemž pouze jednou se nají dosyta. Během půstu je důležité jíst spíše jednoduchá bezmasá jídla a zároveň je vhodné vyhýbat se i některým oblíbeným pochutinám, jako je například sladké.

Mohlo by vás zajímat:

Sbírka 30 nejlepších receptů na zákusky, které nesmí chybět na svátečním velikonočním stole

Po Velkém pátku se můžete klidně pustit do konzumace oblíbených tradičních pokrmů, mezi které patří velikonoční beránek, mazanec, velikonoční jidáše či velikonoční sirek.

Dále by na velikonočním stole neměly chybět ani klobásy, uzené maso, plněná vejce, majonézový salát a všechny druhy kynutých koláčů – od moravských až po záviny a mřížovníky. Populární jsou dále škvarkové pagáče nebo různé jiné slané pochutiny, které můžete naservírovat svým blízkým, když přijdou na návštěvu.

V minulosti se během velikonočních svátků podávalo i kysané zelí na různé způsoby, fašírky a nádivky čili náplně. Mnohá z těchto jídel se v některých koutech Česka připravují dodnes.