Bulhaři takto zužitkují téměř celou zahradu. Jejich zeleninový guláš stačí v zimě ohřát a oběd je hotový.

Když na konci léta dozrává zelenina jedna za druhou, někdy už ani nevíme, co s ní. Košík je plný paprik, na záhonech čekají rajčata, lilky a zelené fazolky a všechno by byla škoda nechat zkazit.

Právě tehdy se vyplatí inspirovat balkánskou kuchyní. Bulharský džuveč dokáže zužitkovat téměř všechno, co právě dozrává na zeleninové zahradě. Vznikne hustá zeleninová směs plná chutí pozdního léta, kterou si můžeme připravit do zásoby.

V zimě pak stačí vytáhnout jednu porci, ohřát ji a přidat rýži, brambory, pečivo nebo třeba opečené maso. Jednoduchý oběd je prakticky hotový.

Téměř celá zahrada v jednom hrnci

Základem jsou rajčata, sladké papriky a lilek. K nim se přidávají zelené fazolky a v původních balkánských verzích také okra. Pokud ji však nemáme, můžeme ji bez problémů vynechat.

Výhodou tohoto receptu je, že nemusíme každý druh zeleniny zpracovávat zvlášť. Z toho, co právě dozrává na zahradě, vznikne univerzální základ pro spoustu zimních obědů.

Směs můžeme podávat samotnou s čerstvým pečivem, přidat k ní rýži nebo bulgur, případně ji použít jako základ k dušenému masu.

Bulharský zeleninový guláš na zimu

Postup

1. Veškerou zeleninu důkladně omyjeme. Papriky zbavíme semínek a nakrájíme je na větší kousky. Z fazolek odřízneme konce a podle potřeby je překrojíme.
2. Lilek nakrájíme na kostky, vložíme do mísy, mírně osolíme a necháme přibližně 20 minut odležet. Poté ho opláchneme a osušíme.
3. Rajčata nakrájíme na větší kousky. Pokud používáme okru, odřízneme konce a větší kusy můžeme překrojit.
4. Rajčatovou šťávu nalijeme do velkého hrnce a přivedeme k mírnému varu.
5. Nejprve přidáme zelené fazolky a okru. Po několika minutách přidáme papriky a lilek. Nakonec přidáme nakrájená rajčata.
6. Zeleninu vaříme pouze tak dlouho, aby mírně změkla, ale stále si zachovala svůj tvar. Neměla by se úplně rozvařit.
7. Nakonec přidáme nasekanou petrželku a směs lehce dochutíme solí a černým pepřem. S kořením to nepřeháníme – po ohřátí v zimě můžeme pokrm dochutit podle způsobu použití.
8. Hotovou zeleninu co nejrychleji zchladíme a rozdělíme na jednotlivé porce do nádob vhodných do mrazničky. Pokud používáme vhodné skleněné nádoby, necháme nahoře dostatek volného prostoru, protože obsah při zmrazení zvětší svůj objem.
9. Porce uložíme do mrazničky.

V zimě z ní připravíte oběd za pár minut

Největší výhoda této zeleninové zásoby se ukáže až o několik měsíců později. Porci necháme rozmrazit, případně ji rovnou pomalu ohřejeme v hrnci.

Pokud chceme jednoduchý bezmasý oběd, podáváme džuveč s rýží, bulgurem, vařenými bramborami nebo dobrým pečivem. Skvěle ale poslouží i jako základ sytějšího jídla.

Na pánvi můžeme opéct kousky kuřecího nebo vepřového masa, přidat připravenou zeleninu a všechno společně krátce podusit. Stejně dobře lze přidat klobásu, cizrnu nebo fazole.

A tak se zelenina, které bylo v srpnu na zahradě možná až příliš, v zimě promění v jednu z nejpraktičtějších zásob v mrazničce.