Vůně medu, citronové kůry a perníkového koření mi vždy připomene blížící se Vánoce. Letošní pečení jsem se rozhodla zahájit už během deštivých podzimních dnů a sáhla jsem po starém receptu z Turčianskej záhradky z 19. století. Jeho zvláštností je těsto, které se nepřipravuje na poslední chvíli, ale nechává se několik dní až měsíců odpočívat.
Vůně medu, citronové kůry a perníkového koření mi vždy připomene blížící se Vánoce. Letošní pečení jsem se rozhodla zahájit už během deštivých podzimních dnů a sáhla jsem po starém receptu z Turčianskej záhradky z 19. století. Jeho zvláštností je těsto, které se nepřipravuje na poslední chvíli, ale nechává se několik dní až měsíců odpočívat.
U těchto perníčků proto nikam nespěchám. Těsto nechávám zrát i dva až tři měsíce, aby mělo dostatek času rozvinout svou charakteristickou vůni.
Recept se hodí především těm, kteří rádi začínají s vánočními přípravami s předstihem a chtějí si samotné vykrajování a zdobení nechat na později. Navíc si mohu připravit menší i větší perníčky podle toho, na jakou tloušťku těsto rozválím.
Na rozdíl od receptů, při kterých se těsto zpracovává krátce po zadělání, tyto perníčky potřebují delší odpočinek.
Během něj se suroviny propojí, mouka postupně absorbuje vlhkost a koření se rovnoměrněji rozloží v celém těstě. Právě proto se vyplatí začít s přípravou v dostatečném předstihu.
Při vykrajování záleží také na tloušťce těsta. Na menší perníčky ho rozválejte na 3 až 4 mm, u větších tvarů klidně na 5 až 6 mm.
Snažte se, aby byly perníčky na jednom plechu přibližně stejně velké a rovnoměrně se propekly. Lesklý povrch jim dodáte rozšlehaným vejcem.
Každý den nejlepší recepty a články
Krátké video ochutnávky, kterým neodoláte
Vybírejte z nejlepších receptů na jednom místě