Segedínský guláš je sofistikované jídlo, které neodpouští žádné zkratky ani zjednodušování. Největší problém přitom nebývá kyselost zelí nebo málo smetany, ale špatná volba masa. Znáte to – omáčka je dokonalá, knedlík nadýchaný, ale maso na talíři připomíná suchou podrážku, nebo se naopak rozplývá v nežádoucím tuku. Tajemství toho pravého, „máslového“ segedínu, který se rozpadá na jazyku, totiž nezačíná u sporáku, ale už u řeznického pultu. Zapomeňte na libovou kýtu. Pojďme se podívat na to, proč segedín potřebuje kolagen, tuk a trochu odvahy při kombinování.
Segedínský guláš je sofistikované jídlo, které neodpouští žádné zkratky ani zjednodušování. Největší problém přitom nebývá kyselost zelí nebo málo smetany, ale špatná volba masa. Znáte to – omáčka je dokonalá, knedlík nadýchaný, ale maso na talíři připomíná suchou podrážku, nebo se naopak rozplývá v nežádoucím tuku. Tajemství toho pravého, „máslového“ segedínu, který se rozpadá na jazyku, totiž nezačíná u sporáku, ale už u řeznického pultu. Zapomeňte na libovou kýtu. Pojďme se podívat na to, proč segedín potřebuje kolagen, tuk a trochu odvahy při kombinování.
Mnoho domácích kuchařů dělá zásadní chybu ve snaze připravit segedín „zdravější“ nebo vizuálně hezčí. Právě proto sahají po vepřové kýtě nebo karé. Tyto kusy masa jsou sice na pohled čisté a bez tuku, ale pro dlouhé dušení v kyselém prostředí jsou naprosto nevhodné.
Kysané zelí funguje jako agresivní prostředí, které stahuje svalová vlákna. Pokud maso nemá vnitřní tuk (mramorování) nebo dostatek pojivových tkání, vlivem tepla a kyseliny se z něj stane tvrdý suchý kus. Kýta je vhodná na řízky, karé na minutky. V segedínu vám tyto části nabídnou jen smutný gastronomický zážitek – žvýkáte, žvýkáte a chuť nikde.

Pokud hledáte „zlatý standard“ a nechcete nic komplikovat, vaše ruka musí v řeznictví zamířit na vepřovou plec.
Proč právě plec? Obsahuje ideální poměr čisté svaloviny a mezisvalového tuku a hlavně je plná kolagenu. Během pomalého dušení se kolagen mění na želatinu. Výsledkem je maso, které drží tvar (nerozpadne se na kaši) a při zakousnutí je šťavnaté a poddajné.
Tip při nákupu: Nehledejte úplně libovou plec. Vybírejte kus, který je hezky prorostlý. Právě ty bílé žilky zajistí, že maso nebude jako podrážka.

Pokud chcete získat segedín jako z restaurace, musíte vsadit na jednu z těchto dvou možností:
Nejlepší segedín málokdy vzniká jen z jednoho druhu masa. Profesionální kuchaři i zkušené babičky vědí, že kouzlo je v kombinaci textur. Doporučujeme vyzkoušet tento poměr:
Při jídle tak narazíte na pevnější (ale měkké) kousky plece a sem tam na rozplývající se kousek bůčku, což dělá každé sousto zajímavým.

Maso máte koupené – co s ním dál? Dejte si pozor na dvě chyby, které by vás mohly stát celý pokrm:
Každý den nejlepší recepty a články
Krátké video ochutnávky, kterým neodoláte
Vybírejte z nejlepších receptů na jednom místě