Představte si tuto situaci: Uvařili jste džem. Má krásnou barvu a výborně chutná, ale ani po vychladnutí nechce ztuhnout. Místo husté ovocné pomazánky tak vznikne spíše sladká omáčka. Co s tím? Dobrou zprávou je, že řidší džem nemusíte hned vyhazovat. Nejprve je však potřeba zjistit, proč neztuhl a zda se ještě dá zachránit.
Představte si tuto situaci: Uvařili jste džem. Má krásnou barvu a výborně chutná, ale ani po vychladnutí nechce ztuhnout. Místo husté ovocné pomazánky tak vznikne spíše sladká omáčka. Co s tím? Dobrou zprávou je, že řidší džem nemusíte hned vyhazovat. Nejprve je však potřeba zjistit, proč neztuhl a zda se ještě dá zachránit.
Za správnou konzistenci džemu je do velké míry zodpovědný pektin. Jde o přirozenou látku nacházející se v ovoci, která při vaření reaguje s cukrem a kyselinou. Ne všechny druhy ovoce ho však obsahují stejné množství.
Méně pektinu mají například jahody, třešně, broskve, meruňky nebo hrušky. Při přípravě džemu z těchto plodů proto může pomoci:
Velmi zralé ovoce sice bývá sladké a aromatické, během dozrávání se však množství pektinu postupně snižuje. Džem připravený výhradně z přezrálých plodů proto může zůstat tekutý.
Cukr v džemu neslouží pouze k doslazení. Podílí se také na želírování a zároveň prodlužuje trvanlivost výrobku. Pokud jeho množství výrazně snížíte, aniž byste tomu přizpůsobili recept, džem nemusí dosáhnout požadované hustoty.
Důležité je dodržet poměr uvedený v receptu nebo na obalu želírovacího přípravku. Jednotlivé druhy želírovacího cukru se totiž liší. Označení 1 : 1, 2 : 1 nebo 3 : 1 udávají, kolik ovoce připadá na jeden díl cukru. Jejich libovolná záměna může ovlivnit výslednou konzistenci.
Pokud džem odstavíte příliš brzy, nestihne se z něj odpařit dostatek vody a pektin se nemusí správně aktivovat. Ani zbytečně dlouhé vaření však není řešením. Pektin se může rozkládat, ovoce ztrácí svěží chuť a džem může ztmavnout.
To, zda je džem hotový, si můžete ověřit jednoduchou zkouškou na studeném talířku. Malé množství džemu kápněte na talířek, který jste předtím vložili do lednice. Po chvíli kapku jemně posuňte prstem. Pokud se její povrch zvrásní a džem nestéká jako sirup, měl by být hotový.
K želírování nestačí pouze ovoce, cukr a teplo. Důležité je také dostatečně kyselé prostředí. Sladké nebo velmi zralé ovoce nemusí obsahovat dostatek přirozené kyseliny, proto se do džemů často přidává citronová šťáva nebo kyselina citronová.
Kyselina zároveň zvýrazní ovocnou chuť a vyváží sladkost. S jejím množstvím však zacházejte opatrně a držte se osvědčeného receptu, aby výsledek nebyl zbytečně kyselý.
Než začnete džem opravovat, nechte ho úplně vychladnout. Některé džemy houstnou pomalu a konečnou konzistenci získají až po 24 až 48 hodinách.
Pokud zůstane tekutý, můžete ho ze sklenic přelít zpět do hrnce, přidat trochu citronové šťávy nebo pektinu a krátce ho znovu povařit podle pokynů na obalu. Poté ho nalijte do čistých sterilizovaných sklenic.
A pokud neztuhne ani na druhý pokus? Stále ho můžete využít jako ovocnou polevu na palačinky, lívance, kaši, zmrzlinu nebo cheesecake.
Každý den nejlepší recepty a články
Krátké video ochutnávky, kterým neodoláte
Vybírejte z nejlepších receptů na jednom místě